***Narozeniny***
Moji milí chlupáčci a páníčci, přeji vám všem to nejpevnější zdravíčko a hlavně spokojený a klidný život. Dnes je nám přesně rok, co jste přišli na svět... chtěla jsem vymyslet nějaké povídání, které by bylo ode mě - od srdce ale "Sapík" byl rychlejší a já se musím pochlubit. Jsem šťastná, že jste všichni našli ty pravé pánečky a že se máte krásně. VŠE NEJLEPŠÍ K PRVNÍM NAROZENINKÁM, BANDO ROTVAJLEŘÍ......
Bylo nad ránem 2.října roku 2015, Nikča měla termín porodu a já netrpělivě čekala,...... koneckonců, co mě taky zbývalo, nežli čekat......První holčička, která už bohužel nežila mě přinesla slzy smutku........s napětím jsem tedy čekala co bude dál......
A pak jsem zaslechla nějaké težko identifikovatelné zvuky. Snažila jsem se zjistit odkud příchází, a ony z Nikči bříška......Pozorně jsem se tedy zaposlouchala, přiložila ucho k bříšku rotwaileřice Nikči, a najednou tu slyším směsici drobných hlasů, spíše tedy hlásků........."tak jdem ven ?, já nevím, mě se nechce, já bych tedy šel, počkáme ještě chvíli....."Nevěřila jsem vlasním uším. Spím, či bdím 
"Ticho, ktré následovalo, mě pomalu a jistě začínalo
utvrzovat v tom, že se mě to asi opravdu jen zdálo, přesto jsem s napětím dál poslouchala. Nikča se ani nepohnula, sama nejlíp věděla co se v jejím bříšku děje....
A pak to přišlo. Z nitra vlnícího se bříška, nastávající matky Nikči, se náhle ozval sborový pokřik : " ať si nám to, kdo chce věří, my jsme banda rotwaileří".
Málem se mě zastavil dech, ale opravdu jen na chvíli.....po pár vteřinách se ozvalo : "já tedy jdu" a v zápětí : "tak já taky".......To mě probudilo k životu........Zvedla jsem hlavu, koukla na hodiny, které ukazovaly pár minut po púl šesté, a vzápětí se objěvil první kluk . Dostal žlutý obojek. Neuplynulo ani 3/4 hodiny, když světlo světa spatřila holčička, a vyfasovala obojek fialový. To byly ti, co chtěli ven, jako první.......Po dvou hodinách se ukázala další psí holčička, jež se vzápětí honosila růžovým obojkem a v těsném sledu se ven na svět dral kluk,jenž dostal obojek v barvě modré....a pak zase čekání......krátce po desáté pak další kluk, jenž dostal obojek oranžový. A pak dlouho a dlouho nic, až krátce po 15 h zase psí kluk, ale jako prvné holčička, zase smutek....... To už, ale převažovala radost.........mrňata se měla čile k světu, a vše pomalu začalo směřovat k naplněnéní jejich bojového pokřiku : " my jme banda rotwaileří ".......Věřte, či nevěřte......
Po 56 dnech strávených společně s Nikčou a Jančou jsme se rozjely do světa ke svým novým páníčkům.....Ale ještě předtím nežli jsme se Janče rozutekly, tak nám vyprávěla tenle příběh. Jak jsme vlastně přišly na svět. A protože,jsme tehdy měly plný bříška a půlka smečky u toho pochrupávala, tak jsem se Vám to dovolil připomenout.
Aby náhodou nikdo nezapoměl. Máme totiž narozeniny, slavíme prní rok svého života
Napsal "žluták", prvorozeny pes, zvaný Sap